Historie

První písemná zmínka o Blízkově se uvádí roku 1298, kdy po Svatodušních svátcích 29. května král Václav II. Se svolením olomouckého biskupa Dětřicha založil proboštství řádu sv. Benedikta pro 6 bratří a probošta v Měříme a nadal je značnými statky, podřídiv je třebíčskému klášteru. Mezi původními statky byl též Měřín s dvorem, Blízkov, Dědkov a dalších 16 obcí v okolí.

Uvedené skutečnosti nás vedou k úvaze, že Blízkov mohl vzniknout někdy ve 13. století, jako jiné osady v okolí, během tzv. velké kolonizace. Do těchto dob vkládáme také založení a vybudování Horního rybníka, jako nepostradatelnou zásobárnu vody. Dalších 100 let, až do roku 1399, zde máme informační vakuum, kdy ani zmínkou, nebo náznakem nevíme nic co se dělo v Blízkově. Teprve v roce 1399 je zmínka ve starých letopisech, že t. r. stala se úmluva mezi Markétkou, vdovou po Filipovi, blízkovském rychtáři. Z této jednoduché poznámky se tedy dovídáme, že již v tomto roce měl Blízkov svého rychtáře. Teprve 16. století nám dává vzdálený pohled na některé dílčí majetkové poměry. Jan z Pernštejna roku 1547 potvrdil „ právo odúmrtí“ tj. „ každý kšeftovati mohl se svým majetkem, jak mu libo“.

Roku 1577 Vratislav z Pernštejna prodal a vložil v zemské desky Janu st. Stráneckému ze Stránce městečko Měřín s kostelním podacím, s platem z pivovaru, ves Blízkov s rychtou a další vsi. 1579 Jan st. Stránecký ze Stránce přenechal větší část majetku a to i ves Blízkov jeho bratrům Janovi a Rafaelovi Chroustenským z Malovar a Chroustevnic na Rudolci. Po bitvě na Bílé hoře v. r. 1621 všechen zdejší majetek byl prodán Rombaldovi hr. Collaltovi a to až do roku 1945.

Správa a samospráva obce

Až do zrušení roboty v roce 1848 byl Blízkov jakož i jiné okolní obce spravován černickou vrchností prostřednictvím rychtářů a jiných vybraných úředníků. Koncem 50. let 19.století se prosadil systém jehož nejnižší jednotkou byla samospráva obce a nad ní politický okres v čele s okresním hejtmanem. Vedle státní správy řízené vídeňskou vládou působila zde samospráva, kterou volili ti, kdo platili daně větší než stanovené minimum.

Z obecních voleb víme jen to, že ještě před vypuknutím první sv. války v roce 1914 proběhla v Blízkově a Dědkově nová volba obecního zastupitelstva se starostou Josefem Králem, který byl zvolen po třetí.Po roce 1939 přichází nové změny i nová germanizace společnosti. Úloha obecních úřadů v době válečných let silně vzrostla.

5. dubna 1945 zaniká institut obecního zastupitelstva a starostů, jenž je nahrazen národními výbory. Předsedou byl zvolen Jan Kujal.

Blízkov byl od roku 1850 až do roku 1973 samostatnou obcí. Při administrativní integraci obcí v roce 1973 bez souhlasu místních obyvatel byl připojen pod správu obce Měřín. Revoluční rok 1989 a 1990 přinesl mnoho změn a zvratů. Obec Blízkov se opět stala samostatnou. Občané si na veřejné schůzi dne 26. srpna 1990 zvolili prozatímní nový občanský výbor. 6. prosince 1990 byla zvolen starosta a zastupitelstvo obce.

Kroniky obce Blízkov

Rok 1938 - 1953 [ pdf 16.5 MB ]

Volební období

1990 – 1994

starosta: Stanislav Bradáč

místostarosta: František Pokorný, Václav Sysel

1994 – 1998

starosta: František Pokorný

místostarosta: Václav Sysel

1998 – 2002

starosta: Stanislav Bradáč

místostarosta: Ladislav Doležal

2002 - 2006

starosta: Stanislav Bradáč

místostarosta: Miroslav Smejkal

2006 - 2010

starosta: Stanislav Bradáč

místostarosta: Miroslav Smejkal

Osoby, které upoutaly naší pozornost

Jan Vašíček, o jeho osobě máme jen mlhavé informace. Předpokládáme, že se narodil 10. 12 1880 v Blízkově v rodině chalupníka a obchodníka s hospodářskými stroji. Napsal píseň domovskou Kde Domov Můj, ve které opěvuje rodnou ves Blízkov, a kde je též uváděn jako spisovatel.

František Vaňek, narozen v Blízkově syn blízkovského rychtáře Tomáše Vaňka a jeho ženy Anny Sáblíkové. Stal se profesorem gymnázia v Jihlavě, Olomouci a Praze. Zabýval se spisovatelskou činností a mezi jiným napsal Vlastivědu Moravy a Slezska a přeložil „ Život sv. Jana Sarkandra“.

Ferdinand Gragar, narozen v Blízkově v rodině gruntovníka Františka Gregra a jeho ženy Františky. Stal se profesorem a do roku 1904 působil v Moravské Třebové. Napsal „Kronovu povahu v thébských tragédiích Sofoklesových“ a kritické rozbory školních knih.

Jan Křivánek, nar. 1886. Působil jako učitel a školní inspektor v Brně. Zde také ve volném čase navštěvoval Oblastní archiv a z tam získaných informací zpracoval obsáhlou kroniku obce Blízkova. Zemřel v Brně dne 15.6 1967.Rád jezdil do Blízkova k příbuzným Krčálům, aby v přírodě a venkovském prostředím načerpal nové síly.

Josef Svoboda, narozen v Blízkově v rodině chalupníka. Od mládí ho přitahovali sport a výjimečnosti v něm, kde dosahoval významných úspěchů. Trojnásobný vítěz běhu Prahu – Běchovice. Byl iniciátorem a organizátorem stavby prvého lyžařského můstku s umělým (slaměným) povrchem v Československé republice! Zasloužil se o regulaci vodního toku v Blízkově a o stavbu kaple.

Prof. Ing. Jan Dvořák, Dr. CSc., narozen v Blízkově. Po získání vysokoškolského vzdělání působil jako vědecký pracovník v oboru vodního hospodářství. V roce 1972 se stal ředitelem Mezinárodního postgraduálního hydrologického kurzu UNESCO. Je spoluautorem 4 vysokoškolských učebnic o odvodňování a protierozní ochraně a několika desítek vědeckých prací.

Josef Běhal, narozen v Dědkově. Vystudoval střední průmyslovou školu. Zabývá se uměleckou prací. Člen a později 10 let vedoucí skupiny neprofesionálních výtvarníků ve Žďáře n. S. Vystavuje obrazy a dřevořezby, sepsal svůj životopis.

Dr. Alois Bradáč, narozen v rodině středního zemědělce v Blízkově. Vystudoval Univerzitu J. E Purkyně a stal se učitelem základních a středních škol v Brně. Vedle své učitelské činnosti se zabývá cestováním a studiem starověkých civilizací. Procestoval 39 zemí tří světadílů. Z těchto cest napsal několik knih a zpracoval řadu dokumentačního materiálu.

Zajímavosti

V letech 1946 a 1947 postavili sportovní nadšenci pod vedením blízkovského občana Josefa Svobody a patronací SDH Blízkov na kopci Mirhart lyžařský můstek. Na můstku se však dalo skákat jen v zimě, a to bylo pro blízkovské sportovce málo. V létě si položili na sjezdovku vrstvu žitné slámy, prošili ji silným motouzem doškovitě ke konstrukci a dolů navezli suchou lesní hrabanku promíchanou řezanou slámou. Letní skokanský můstek, vysoký 22,5 m, se tak stal velkou atrakcí a z celého širokého okolí se sem sjížděli sportovci i diváci. Slaměné závody se konaly každoročně až do jara 1958, kdy ho velká větrná smršť zničila. Pro stavbu nebylo možné získat povolení, existovala tedy „načerno“.